Jsme si malovaly s Violkou… nakreslila toto:
a řekla mi k tomu následující:
„Kačiko, to kolečko v levém horním rohu, to jsi ty.. to ses narodila… potom jsou tu nějaký cestičky.. životní cestičky, víš?
Máš tady třeba cestu radosti, ale taky cestu smutku, naštvanou nebo i posr**nou cestu… cestu rodiny, lásky…
Ta barevná a šílená, ta je hodně tvoje… cesta dobrodružství, taková objevitelská cesta, víš?
❤
Ale víš co je důležité, Kačiko?
Ty je můžeš zkusit všechny, ty cesty… můžeš se i vracet a vybírat jiné…
A když na jednu nastoupíš, jediné, co víš jistě, je to, že vůbec nevíš, jak to dopadne…
Ale musíš věřit… věřit, že vždycky to nakonec dopadne dobře.“ ❤
*****************
Violce bylo nedávno devět.. a já hluboce smekám před její moudrostí, kterou předává s radostí a lehkostí jí vlastní ?